Gyros, kebab, falafel…

První gyros, který jsem kdy ochutnal, byl ten, který se po revoluci dělal v masně na Pražské ulici v Příbrami, houska, vepřové maso naprosto odlišné chuti, bílá zálivka a zelí a já si ho tehdy tak zamiloval, že jsem si přál na oslavu svých narozenin celou tyč masa najednou.
Pokračovat “Gyros, kebab, falafel…”

Nedělní oběd

Každý národ má své zvyky, jejichž pevnost a důslednost se ukáže hned, jakmile jsou v ohrožení. Třeba jen tím, že jeden je v cizině a nemá šanci nevědomě praktikovat své kulturní náboženství. Pro Čechy to je například obligátní víkendový výlet do přírody, pro Italy zase nedělní rodinný oběd. Bez těchto svátků by víkend prostě nebyl víkendem.
Pokračovat “Nedělní oběd”

Buzuki a Vídeňská filharmonie

Sledování novoročního koncertu Vídeňské filharmonie patří ke koloritu snad všude na světě. Pokud se ale na koncert díváme v zemích vonících orientem, třeba na Kypru, jsou naše emoce v mnohém opravdu smíšené. Je těsně po Vánocích, které se tu slaví jinak, do města umístění plastoví sobi s palmami a mořským příbojem tvoří nevšední kombinaci a Santa Klaus na pláži vypadá prostě jinak než ladovské Vánoce. To vše je doprovázeno zimními západy slunce, kdy se obloha barví jako z pohádek tisíce a jedné noci.
Pokračovat “Buzuki a Vídeňská filharmonie”

Mlžný opar nad Bosporem

Čtyři dny jsou na poznání Istanbulu příliš málo, ale i tak se po návratu znovu a znovu přistihuji v myšlenkách na ono město s téměř dokonalou polohou. Istanbulská zkušenost je mé první setkání s docela odlišnou kulturou, kde i skutek provedený podle dobrého evropského vychování může vybudit pohoršení a naopak.
Pokračovat “Mlžný opar nad Bosporem”

Amici di amici

Zavřu-li oči a pomyslím na mediterán, představím si tyrkysové moře a ucítím vůni piniových hájů. Na jazyku poválím bílé víno a zakousnu se do jednoho z mnoha oblíbených pokrmů. Krom vůní a pocitů se mi ale také vybaví příklady typického středomořského chování. A mezi ty nejkrystaličtější patří něco, čemu můžeme říkat třeba amici di amici, kamarádi kamarádů.
Pokračovat “Amici di amici”

Jak se pije v mediteránu

Dobře si pamatuji, jak jednou filosof Zdeněk Kratochvíl vyprávěl jednu z jeho mnohých a hlubokých pravd o řecké kultuře. Pravý Řek se nikdy neopije tak, že by nad sebou ztratil kontrolu, ale také by ideálně neměl být střízlivý.
Pokračovat “Jak se pije v mediteránu”

Krétskými roklemi

Neprošel jsem těmi největšími roklemi Kréty, ba spíše naopak, přesto musím říct, že zdejší rokle jsou pozoruhodný přírodní fenomén. Třeba když se v monumentální hradbě skal jistě půl kilometru vysoké objeví znenadání úzká puklina, která celou hradbu rozřízne od shora dolu. To se najednou ptám sám sebe, zdali nejsem na nějakém mnohem exotičtějším místě.
Pokračovat “Krétskými roklemi”

Corazón fee

Jedeme po rovné táhlé silnici, která je z obou stran lemována polopouští. Bílé pruhy namalované po krajích silnice určují náš směr na dlouho dopředu. V rádiu nám hraje reggaeton se španělskými texty typu: „ano, tak to mám ráda, jen víc, jen víc“. Na další stanici běží tklivá píseň o tom, jak muž nedostal. Jedno jaká stanice, pokaždé se ozve alespoň jednou pověstné španělské corazón. Od srdce tu jde všechno, a to i když jsme na konečku španělského území, na ostrově Fuerteventura.
Pokračovat “Corazón fee”

Vzpomínky na Afriku

Dnes nás čeká přejezd zpět z Fuerteventury na ostrov Lanzarote. Věci máme připravené už od včerejška a ráno je akorát nakládáme do auta. Nakonec se ještě ptáme majitelů, zdali si můžeme prohlédnout jejich muzeum. Dva týdne jsme bydleli v malém domečku na střeše větší rezidence, zařízené v africkém duchu s původním nábytkem a obrazy domorodých obyvatel. Nějak jsme ale ignorovali malou cedulku s nápisem muzeum a já si na ní vzpomněl až nyní. Majitelé – bratr a sestra – zrovna odjíždí do města, ale ochotně nám muzeum otvírají a celý náš zdejší příběh se začíná ukazovat v jiném světle.
Pokračovat “Vzpomínky na Afriku”

Lanzarote a Fuerteventura za zimních dnů

Letadlo nabralo směr Fes a dále na západ. Přelétáváme nad pohořím Atlas a jeho zasněženými vrcholky. Pak pevnina končí a letadlo vylétne nad nekončící plochu oceánu. Po chvíli pilot stáhne otáčky motoru a letadlo začne plachtit pomalu směrem ke Kanárským ostrovům.
Pokračovat “Lanzarote a Fuerteventura za zimních dnů”