Amici di amici

Zavřu-li oči a pomyslím na mediterán, představím si tyrkysové moře a ucítím vůni piniových hájů. Na jazyku poválím bílé víno a zakousnu se do jednoho z mnoha oblíbených pokrmů. Krom vůní a pocitů se mi ale také vybaví příklady typického středomořského chování. A mezi ty nejkrystaličtější patří něco, čemu můžeme říkat třeba amici di amici, kamarádi kamarádů.
Pokračovat “Amici di amici”

Krétskými roklemi

Neprošel jsem těmi největšími roklemi Kréty, ba spíše naopak, přesto musím říct, že zdejší rokle jsou pozoruhodný přírodní fenomén. Třeba když se v monumentální hradbě skal jistě půl kilometru vysoké objeví znenadání úzká puklina, která celou hradbu rozřízne od shora dolu. To se najednou ptám sám sebe, zdali nejsem na nějakém mnohem exotičtějším místě.
Pokračovat “Krétskými roklemi”

Zima v mediteránu

Vzpomínám si na první setkání s mediteránní zimou. Netěsnícími okny proudil chladný vzduch dovnitř bytu a nebylo čím ho ohřát, všechno bylo vlhké a nic nešlo usušit. Jedinou záchranou bylo sluníčko, které má i přes zimu sílu, ale jakmile zajde, začne se všude rozlézat vlhká zima, před kterou se nebylo kam schovat.
Pokračovat “Zima v mediteránu”