V přehledu cestovatelských knížek, které mě ovlivnily, se na významném místě vyjímají dva soubory esejů od Stanislava Komárka: Zápisky z Orientu a Zápisky z Okcidentu. I po skoro deseti letech od jejich vydání nemají mnoho konkurence.
Pokračovat “Stanislav Komárek: Zápisky z Orientu, Zápisky z Okcidentu”
Author: kloboukdolu
Hledání sladkého života
Italský fenomén la dolce vita máme spojený se sluncem, mořem, ženami, dobrým jídlem a vůbec s emotivním a pudovým prožíváním skutečnosti, možná i s lehkou dětinskostí a radováním se z každé maličkosti. Málokdy si ale uvědomujeme, že se jedná také o přesné postupy, které je třeba dodržovat, abychom si život skutečně osladili.
Pokračovat “Hledání sladkého života”
Světlo září nad Stavrovouni
Během mého pobytu na Kypru mi bylo dopřáno poznat také mnoho nábožensky významných míst. Jedním z nich je klášter Stavrovouni, tyčící se jako dominanta nad larnackým zálivem. Stejně jako je tomu u mnišské republiky Athos i sem mají ženy vstup přísně zakázán.
Pokračovat “Světlo září nad Stavrovouni”
Za hradby Pompejí
Ten příběh mi jako malému poprvé vyprávěla babička a zná ho asi každý. Město ležící pod Vesuvem bylo zasypáno léta páně 79 horkým popelem ze sopky, která se probudila po osmi stech letech spánku a kdo nestačil utéct, nalézá smrt pod bortícími se krovy budov v Pompejích, Herculaneu a dalších sídlech v okolí hory.
Cintorín vo Stratenej
Stmívá se a z lesa se pomalu vypařuje celodenní déšť. Hledáme ubytování nebo nějaké místo, kde se dají rozložit stany. Všude ale mají plno nebo se nám zas něco nezdá. Až pak přijíždíme do vesničky Stratená ve Slovenském ráji.
Výstup na Rinjani
Mohutný kráter indonéské sopky Rinjani (3726m) je vidět z daleka a poutá k sobě pozornost jak místních, pro které je výstup tradičně náboženskou poutí, tak mnohé turisty, které už znudilo polehávání na plážích Bali, Lomboku nebo Gilies.
Skalka volně zdolaná
Malé příběhy mají někdy velká srdce a mně někdy stačí málo, abych se cítil jak ten největší hrdina. Procházím skalním městem, ve stejném příběhu, který jsem tu už popisoval s houpací sítí, na batohu mám lezečky a až uvidím skalku, která se mi bude líbit, zkusím si ji jen tak na volno vylézt.
Pokračovat “Skalka volně zdolaná”
Jiří Sádlo: Praha a Brno
Jiří Sádlo je rostlinný sociolog a biolog. Je také svérázný poutník po krajině a jeho postřehy, zabalené do poetického a sprosťáckého jazyka patří k tomu nejlepšímu, co se u nás v oblasti krajinné esejistiky nabízí.
Pokračovat “Jiří Sádlo: Praha a Brno”
Houpací síť
V jednom velkém obchodě s bytovými doplňky, uviděl jsem barevnou, pruhovanou houpací síť. Koupil jsem si ji, i když jsem jí neměl kam zavěsit. Dal jsem si jí do auta a snil jsem o okamžiku, kdy jen tak někam pojedu, a až se mi tam někde bude líbit, roztáhnu si síť mezi dva stromy a jen tak si budu ležet a splývat se světem.
Pokračovat “Houpací síť”
Budapešť, na předměstí Balkánu
Paprika, guláš, klobása, dvě města Buda a Pešť, ležící na březích Dunaje. Nebo také úspěšná politika ve vztahu k rakouskému mocnářství. Jindy zase lázně, víno, souměrná děvčata nebo spousty secesních baráků. To jsou časté asociace spojené s hlavním městem Maďarska.
Pokračovat “Budapešť, na předměstí Balkánu”